BEROUN PLNÝ ZVÍŘAT
V dubnu nás tulácké cesty zavedly nedaleko Prahy, do Berouna. Cesta tedy vzhledem ke vzdálenosti rychle uběhla a už jsme vystupovali na berounském nádraží. Do DDM to byl kousek, takže jsme se rychle ubytovali. Když nás paní ředitelka provázela po objektu, říkala, že mají ve společenské místnosti mluvícího papouška a že ho nemáme učit žádná slova. No, mluvící papoušek, kdo to kdy viděl, že? Ono to s tím mluvením asi nebude tak horké… O to větší bylo překvapení, když jsme přišli do oné místnosti a z klece se ozvalo „Ahoj Aničko!“. Papoušek byl celkem ukecaný, takže o zábavu jsme měli postaráno.:-)
Papoušek ale nebyl jediným překvapením. Našli jsme dopis, ve kterém nás brouci vítali ve své broučí říši a dali nám za úkol, abychom si zahráli šarády, což jsme rádi vykonali. Kromě šarád jsme stihli ještě seznamovací hru „karimatka“, protože Zuzka s Julčou s námi jeli prvně na výpravu, a pár dalších her. Pak už nezbývalo, než se jít uvelebit do svých spacáčků a těšit se na další den.
V sobotu jsme se probudili do chladného dne, ale to nás neodradilo. Navíc jsme dostali další broučí dopis, na kterém byl nakreslený vlak a zakroužkované „Srbsko“. Došli jsme tedy na nádraží a museli zjistit, který vlak nám jede do Srbska. Při té příležitosti jsme zjistili, že někteří neumí číst v jízdních řádech, asi to budeme muset natrénovat. :-)) Vlak jsme ale nakonec správně našli a po chvíli jízdy jsme vystupovali v Srbsku. Kousek za Srbskem jsme zase narazili na dopis s broukem a úkolem. Brouci nás provázeli celým dnem. Někdy jsme dostali úkol zahrát nějakou hru, jindy jsme museli určit rostliny nebo vylézt na pařez. Po kopci nám ale nechali i bonbony na doplnění energie. Počasí nám moc nepřálo, byla zima, ale občas vysvitlo i sluníčko. Cestou do Berouna jsme našli i pár pokladů – kešek.
Po příchodu z výletu nám do večeře zbývalo ještě chvíli času, tak jsme si zahráli pár menších her. Někteří stavěli pevnost v dětském koutku, jiní si povídali s papouškem:-) Po večeři na nás čekal poslední úkol z broučí říše – zahrát si broučí hru. Jak se ukázalo, ti, kteří celou dobu vedou a jsou na prvním místě, nemusí být ve výsledku první:-) Hra byla zapeklitá, zvlášť některým padala na kostce jen jednička, ale nakonec všichni do cíle zdárně dorazili.
Druhá velká hra sobotního večera byl orientační běh přizpůsobený na naše podmínky v budově. Dvojice byly velmi vyrovnané! Někteří se v plánku orientovali lépe, jiní hůře, ale nakonec si všichni vyžádali zopakování hry. :-)
V neděli jsme se probouzeli postupně a dlouho, ale to vůbec nevadilo, protože jsme měli v plánu se jít podívat na medvědy, kteří bydlí kousek od centra a tak nebylo kam spěchat. Městské medvědárium poskytuje ubytování dvěma medvědům (třetí bohužel zemřel) z večerníčku pana Chaloupky. Při naší návštěvě jeden z medvědů spal v brlohu, ale druhý se nám předvedl ve své celé kráse. Po návratu nezbývalo nic jiného, než se naobědvat, uklidit a vydat se na vlak do Prahy. Tak zase za měsíc!